Bezbariérové hřiště

Foto: Reiner Weisflog, Bundesarchiv

Publikováno: 18. 12. 2014

Samotná přístupnost nestačí.

Pronikání koncepcí tvorby bezbariérového prostředí ze Spojených států amerických za Atlantik probíhalo velmi pomalu. Nejdříve zakotvilo ve Velké Británii a pak přes Kanál do západní Evropy. I zde trvalo určitou dobu, než se společnost odhodlala přijmout zásady bezbariérovosti. A ještě podstatně delší dobu trvalo, než začaly tyto myšlenky prosakovat za „železnou oponu“ do Evropy východní.

V Československu i v tehdejší Německé demokratické republice se v osmdesátých letech minulého století začalo opatrně blýskat na lepší časy. Vedle prvních ramp se objevily i první dětská hřiště alespoň částečně přístupná i dětem na ortopedických vozících. Příležitosti se nabízely v rámci výstavby občanské vybavenosti obřích panelových sídlišť. Pouhá přístupnost však bezbariérové hřiště nedělala a nedělá ho ani dnes. Pokud atrakce neumožňují přímé zapojení dětí na vozíku do aktivní hry, nelze hovořit o bezbariérovosti. Skutečně bezbariérových dětských hřišť je u nás stále velmi málo.

( vozickarskenoviny.cz ) #vozickar #handicap

Doporučujeme sledovat:

Čtěte také: Pocta baroknímu vynálezci Na legendárního ochrnutého hodináře se vzpomíná dodnes. Většina dnešních uživatelů nejspíš netuší, že historie jejich ručně ovládaného handbiku se nepočítá na destky, ale na stovky let.

Čtěte také: Zásoby na zimu Na dlouhé zimní večery je třeba se připravovat s předstihem. Některým vozíčkářům prostě chutná. A protože bezbariérových hospod stále není mnoho, nezbývá než si na dlouhé zimní večery vybudovat vlastní domácí zásoby.

Čtěte také: Zimní výbava vozíčkáře Pokud žijete v horách, nebo se alespoň na pár dnů chystáte do náročných povětrnostních podmínek, pořádné zimní vybavení se vám bude nejspíš hodit.

.#rollstuhl #wheelchair